Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Specifická mluva v obci Zliv ve třech generacích
KODLOVÁ, Lucie
Cílem této dialektologické bakalářské práce bylo zachytit specifickou nářeční mluvu obyvatel Zlivi. Součástí práce je stručný popis obce, její historie, památek a významných osobností. V teoretické části se autorka věnuje obecnému popisu národního jazyka a lingvistických disciplín jako jsou dialektologie, včetně rozdělení nářečních skupin, lexikologie a lexikografie. V praktické části je popsána metodika výzkumu, rozbor zkoumaných generací (nejstarší, střední a nejmladší) a je zde také nářeční slovníček utvořený na základě nasbíraného materiálu z dialektologického dotazníku. Hesla v nářečním slovníčku jsou vystavěna pomocí kodifikovaných příruček, zejména pomocí Českého jazykového atlasu a kvalifikačních prací, které se věnují téže nářeční oblasti.
Analýza běžné mluvy v Kroměříži a jejím okolí
OBADALOVÁ, Radka
Cílem této bakalářské práce bylo zachytit a zanalyzovat běžnou mluvu lidí žijících v Kroměříži a jejím okolí. Součástí práce je stručný popis zkoumané oblasti a její historie. V teoretické části se pozornost soustředí na popis dialektologie, národního jazyka a rozdělení nářečních skupin. V praktické části je popsaná metodika, která je následována rozborem běžné mluvy, čehož se docílilo pomocí dotazníků. Práce je doplněna použitou literaturou a přílohami.
Běžná mluva v obci Boršov nad Vltavou
KARVÁNKOVÁ, Iva
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda a jaké charakteristické nářeční rysy se objevují v běžné mluvě respondentů žijících v obci Boršov nad Vltavou. Za tímto účelem byly využity nahrávky respondentů a jejich následný rozbor nacházející se v praktické části práce. V této části najdeme také informace o současném stavu slovní zásoby obyvatel obce, k jehož zkoumání byl využit rozbor dotazníku předložený patnácti respondentům. V teoretické části bylo provedeno přiblížení lokace, historie a památek obce Boršov nad Vltavou nacházejících se v jižních Čechách. Dále také práce obsahuje stručnou charakteristiku jihozápadočeské nářeční podskupiny.
Tendence ve vývoji slovní zásoby u nejmladší generace v Českém Těšíně
Hauerová, Agata ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stavem běžné mluvy nejmladší generace v Českém Těšíně. Jejím cílem je rozpoznat a popsat hlavní tendence ve vývoji běžně mluveného jazyka na základě dotazníkového výzkumu. Práce zahrnuje teoretickou část vymezující na základě odborné literatury hlavní pojmy. Výsledky výzkumu jsou srovnány se stavem zachyceným v Českém jazykovém atlase a s referenčním vzorkem informátorů z nejstarší a střední generace. Klíčová slova: Český Těšín, dialektologie, slovní zásoba, nejmladší generace
Lexikální aspekty kubánské španělštiny
Schumannová, Klára ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
(česky) Tématem této diplomové práce jsou lexikální aspekty kubánské španělštiny a především vliv jiných jazyků na její slovní zásobu. Teoretická část se věnuje historicko-kulturním okolnostem vývoje kubánské varianty španělštiny, stručně nastiňuje historii kubánské lexikografie a zabývá se především vlivy španělštiny dobyvatelů, indiánských jazyků, afrických jazyků, francouzštiny, angličtiny, čínštiny a ruštiny na kubánské lexikum. Stručně pojednává také o sociolingvistické situaci. Teoretická východiska jsou dále podrobena analýze v praktické části, ve které je zkoumán výskyt vybraných výrazů v lingvistických korpusech CREA, CORPES XXI a Araneum Hispanicum Maius.
Jak se kde v česku mluví aneb Co víme o dialektech češtiny
Ireinová, Martina ; Konečná, Hana
V příspěvku jsou představeny jednotlivé nářeční skupiny, podskupiny a typy, jsou uvedeny jejich charakteristické nářeční znaky. Nářečí jsou prezentována zéž ukázkami autentických promluv.
Způsoby, možnosti a problémy využití synchronního českého a slovenského anoikonymického materiálu v historické dialektologii
Harvalík, Milan ; Valentová, I.
Výzkum anoikonym (pomístních jmen) se v poslední době dostal do centra pozornosti toponomastiků nejen ve slovanských zemích, ale v celém světě. Tento příspěvek poukazuje na možnosti a způsoby užití synchronního anoikonymického materiálu, sebraného pro české a slovenské slovníky pomístních jmen, v historické dialektologii. Vzhledem ke specifickým funkcím vlastních jmen je zjevné, že k anoikonymům nelze aplikovat stejný přístup jako k obecným jménům. Proto je zvláštní pozornost věnována rozdílům v metodách jejich dialektologické a onomastické analýzy. Představené úvahy jsou založeny na studiu českých a slovenských vlastních jmen, autoři však doufají, že závěry formulované v tomto příspěvku lze aplikovat obecně.
Existují ještě dnes tradiční dialekty?
Kloferová, Stanislava
Příspěvek popisuje stav tradičních teritoriálních dialektů na území českého národního jazyka na přelomu 20. a 21. století. Zabývá se okolnostmi, které se na vývoji dialektů podílely a podílejí. Důležitý je zde zejména faktor sociální prestiže dialektu. Rozdílně se projevuje v Čechách (sociální bezpříznakovost) a na Moravě se Slezskem (sociální příznakovost).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.